Je tvorba grafického designu řemeslo?
Dnes ráno jsem ve své čtečce objevil článek od Martina Malého (http://zdrojak.root.cz/clanky/o-mistrech-zacich-a-webovych-patlalech/), kde popisuje vztah mistra a jeho učně v programátorském světě. Trochu jsem se zamyslel nad tou celou cechovní filozofii, a v hlavě jsem si jí převedl do prostředí grafického designu.
Ano i v grafice existují mistři a začínající grafici k ním vzhlíží. V každém odvětví grafiky to tak je. Hledáme inspirace, učíme se z prací ostatních. Od těch, kteří jsou zkušenější, od těch kteří vytváří něco krásného nebo funkčního. Čteme jejich knihy, blogy a studujeme jejich práce.
Jsou dva druhy učňů. Samouci "parazitující" externě na zkušenostech ostatních (freelanceři, studenti, ti co dělají grafiku bokem k jinému zaměstnání). A pak tu máme učně, kteří podléhají přímému mistrovi. Typický příklad je nastupující junior grafik do studia, ve kterém již působí grafik-stařešina (který ale současně podléhá vedení firmy). Mistr - grafik zaučuje svého učně, vysvětluje mu zvyklosti jejich cechu (jak se připravuje šablona pro jejich redakční systém, jak se čte specifikace dodaná od jejich projektového manažéra.. atd.).
A pak nakonec? Best practices. Ale toto nefunguje všude. V některých studiích grafik-mistr předává svému učni (podřízenému) vše co umí, včetně svých nejlepších zkušeností, jak si urychlit práci, jak vytvořit určitý styl atd. Jiní si tyto zkušenosti nechávají čistě pro sebe. Proč? Protože se bojí o své místo. Učeň by mohl být jednou lepší než jeho mistr. A to v zaměstnání znamená jen dvě možnosti = obrácení rolí nebo starý mistr musí z kola ven.
A jak je to u vás?
